Datum: 22.5.2017

Při najetí myši na obrázek se zobrazí konkrétní popisek.
Klikněte na obrázek pro zobrazení v originální velikosti.

Sluneční zátoka
a její okolí

Každý, kdo rád četl Foglarovky už určitě podle názvu poznal, kam se dnes podíváme. Do legendárního koutu všech skautů, zálesáků, vodáků a trempů. Najdete ho na Vysočině, u Bobří řeky, alias Sázavy, nedaleko města Ledeč nad Sázavou. Všichni tomu místo říkají tak, jak jej nazval známý spisovatel v Royově příběhu ve své knize Hoši od Bobří řeky, která právě tady vznikla a jenž se stala jednou z nejznámějších knih dětské dobrodružné literatůry. Vítejte ve Sluneční zátoce!

Letecké foto Sluneční zátoky.
Letecké foto Sluneční zátoky

Legendární Sluneční zátoka leží na řece Sázavě 3 km západně od města Ledeč nad Sázavou v místě, kde se řeka Sázava prudce ohýbá ve velkém meandru. Na protějším straně řeky leží asi 1,5 km od řeky obec Vilémovice.

Mapa umístění Sluneční zátoky.
Mapa umístění Sluneční zátoky

Loučka ve Sluneční zátoce. kde se konaly tábory Jaroslava Foglara - foto 1. Datum: 9.8.2011.   Loučka ve Sluneční zátoce. kde se konaly tábory Jaroslava Foglara - foto 2. Datum: 9.8.2011.
Loučka ve Sluneční zátoce. kde se konaly tábory Jaroslava Foglara

Název Sluneční zátoka samozřejmě nepochází doslova z knihy, ale toto pojmenování dostala loučka u řeky ve vůbec nejstarším Českém (potažmo Československém) skautské oddíle Pražská Dvojka. Ten bezmála 60 let vedl právě spisovatel Jaroslav Foglar - přezdívkou Jestřáb.

Logo junáckého oddílu Pražská Dvojka.
Logo junáckého oddílu Pražská Dvojka

Mladý Jaroslav Foglar.   Jaroslav Foglar.
Jaroslav Foglar vedl Pražskou Dvojku neuvěřitelných 60 let

Kraj v okolí Ledče nad Sázavou si spisovatel zamiloval už jako malý, když do města jezdil na návštěvy k příbuzným. Proto s ním zde tento oddíl mezi lety 1925 - 1945 pravidelně (s vyjímkou roku 1938) konal letní tábory. První tábor v roce 1925 nazvaný „Tábor v Zátoce neznáma“ byl asi o 300 metrů od louky níže, stejně tak, jako tábory v letech 1927 a 1928. Přímo na louce u zátočiny, kterou si Foglar pronajal od soukromého majitele z nedaleké obce Veliká se konal až v roce 1931.

Tábor úplňku v roce 1932.   Tábor bez vytrvalce v roce 1935.
Tábor úplňku v roce 1932                                                                 Tábor bez vytrvalce v roce 1935

Dobrodružství, která nejen zde s oddílem zažil dala vzniknout snad nejslavnější knize dětské dobrodružné literatury Hoši od Bobří řeky, která právě tady vznikla.

Obal knihy Hoši od Bobří řeky.
Obal knihy Hoši od Bobří řeky - vydání v Olympii 2003

V předvečer Foglarových 90. narozenin 5. července 1997 zde byl za jeho přítomnosti slavnostně odhalen památník, který připomíná jeho zdejší působení. Bohužel v ten den navštívil Jestřáb toto místo naposledy.

Památník na tábory Jaroslava Foglara ve Sluneční zátoce. Datum: 9.8.2011.   Památník na tábory Jaroslava Foglara ve Sluneční zátoce - detail desky. Datum: 9.8.2011.
Památník na tábory Jaroslava Foglara ve Sluneční zátoce

Asi 500 metrů po proudu Sázavy (Bobří řeky) směrem k Ledči nalezneme na pravém břehu Ostrovský mlýn. Ten hrál v době táborů Pražské Dvojky ve Sluneční zátoce také důležitou roli. Ve mlýně žila rodina Kadanských, manželé Ferdinant a Marie se synem Václavem. Právě ten byl velkým přítelem Jaroslava Foglara. Rodina účastníkům táborů obětavě pomáhala. Mlýn byl jakýmsi hospodářským zázemím táborů. Tady hoši skladovali přes zimu stanové podsady, nářadí a další materiál, vždy až do dalšího léta. Paní Kadanská zásobovala tábor proviantem, chlebem, mlékem, podmáslím a dalšími domácími produkty.

Ostrovský mlýn.
Ostrovský mlýn

Naopak asi 300 metrů od Sluneční zátoky proti proudu Bobří řeky se nachází lávka, po které lze přejít na druhý břeh k železniční zastávce Vilémovice a dále dojít po 1 km až do stejnojmenné obce.

Lávka přes Sázavu u vlakové zastávky Vilémovice kousek nad Sluneční zátokou. Datum: 9.8.2011.   Pohled na lávku přes Sázavu od vlakové zastávky Vilémovice. Datum: 9.8.2011.
Lávka přes Sázavu u vlakové zastávky Vilémovice kousek nad Sluneční zátokou

Železniční zastávka Vilémovice, která byla otevřena 1. května 1912 se nachází na trati č. 212 známé také pod názvem Posázavský pacifik. Vede z Čerčan přes Chocerady, Sázavu, Rataje nad Sázavou, Český Štenberk, Kácov, Zruč nad Sázavou, Ledeč nad Sázavou do Světlé nad Sázavou. Název pochází již z 20. let 20. století, kdy se rozšířil mezi trampy navštěvující tyto lokality a zůstal populární až dodnes. Na trati se uskutečňuje každoročně několik akcí (např. Sázavská pouť, Velikonoční jízdy, Putování Šternberskou historií, Májová setkání s Posázavským Pacifikem v depu Benešov, Mikulášské jízdy, atd.).

Trať Posázavského pacifiku u Sluneční zátoky. Datum: 9.8.2011.
Trať Posázavského pacifiku u Sluneční zátoky

Původní stará zděná čekárna byla v roce 2012 odstraněna a na jejich základech vznikla nová dřevěná čekárna. Současně s ní bylo opraveno i nástupiště a přístupová cesta od obce Vilémovice.

Vlaková zastávka Vilémovice - stará čekárna odstraněná v dubnu 2012.   Cesta od vlakové zast. Vilémovice do stejnojmenné obce před opravou v dubnu 2012. Datum: 9.8.2011.
Původní stav čekárny a cesty od Vilémovic před opravou v dubnu 2012

Vlaková zastávka Vilémovice - nová čekárna.   Nově vybudovaná cesta k vlakové zast. Vilémovice ze stejnojmenné obce.
Nová čekárna a zpevněná cesta od Vilémovic po opravě v létě 2012

Pokud bychom pokračovali dále proti proudu Sázavy, ocitneme se po 2 km na začátku přírodní rezervace Svořidla. Rezervace zahrnuje okolí peřejnatého úseku Sázavy mezi Smrčnou a osadou Stvořidla. Délka peřejí je cca 4,5 km, obtížnost se pohybuje v závislosti na průtoku mezi WW II a WW IV. Řeka si proráží cestu přes žulový masiv Melechov a její koryto je hluboce zařezané ve tvaru písmena V. Jde o nejstarší rezervaci na Havlíčkobrodsku vyhlášenou už v roce 1948 pro ochranu a zachování geomorfologicky významného úseku přirozeného toku řeky Sázavy a přilehlého okolí mezi vrchem Melechov a hřebenem kopce Žebrákov. Rozloha rezervace je cca 300 ha.

Peřeje řeky Sázavy v přírodní rezervaci Stvořidla - foto 1.   Peřeje řeky Sázavy v přírodní rezervaci Stvořidla - foto 2.
Peřeje řeky Sázavy v přírodní rezervaci Stvořidla

Nalezneme zde také spoustu míst, které Jaroslav Foglar nejen pojmenoval, ale také použil ve svých knihách, třeba Rodrigova skála, Zlatonosný potok či Zvonečková louka.

Ale vraťme se zpět do Sluneční zátoky. Přímo v těsné blízkosti „Foglarovy“ loučky se nachází rekreační a táborové středisko. Tvoří jej 5 budov: Ubytovací, stravovací a společenská (s prostornou jídelnou a terasou), budova WC a budovy pro provozně-technické zázemí. V areálu jsou hřiště pro míčové hry, ohniště i velký prostor s lavičkami. Pro ubytování je k dispozici 22 pokojů včetně lůžkovin. Pokoje jsou převážně čtyřlůžkové. Sprchy a WC jsou společné.

Ubytovací budova v rekreačním areálu Sluneční zátoka.   Jídelna v rekreačním středisku Sluneční zátoka.
Ubytovací budova                                                                 Prostorná jídelna

Navíc okolí Sluneční zátoky a vůbec řeky Sázavy (Bobří řeky) je protkáno krásnými lesy, skálami i loukami, takže si tu na své příjdou všichni milovníci přírody, junáci, trampové i vodáci :-)

A pro Foglarovce tu mám ještě jednu informaci: Ve Sluneční zátoce se každý rok třetí víkend v červnu koná setkání příznivců Jestřába a jeho díla nazvané „Setkání ve Sluneční zátoce“, které pořádá „Sdružení přátel Jaroslava Foglara (SPJF)".

Setkání přátel Jaroslava Foglara v roce 2009.   Setkání přátel Jaroslava Foglara v roce 2013.
Každoroční setkání přátel Jaroslava Foglara a jeho díla ve Sluneční zátoce

Na závěr slova samotného Jaroslava Foglara:

Pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré a kde oblaka bílá rychleji než kde jinde plují! Slyšíš tu píseň větrů v korunách borovic? Slyšíš tu píseň dálek závratných? Tiše a velebně šumí hlavy stromů. Záře červenavá stéká po jejich rozpukaných kmenech a vůně pryskyřice tě omámí. A večer oheň táborový do tmy pak zasvítí a vyvolá v tobě pocity, které otřesou tvou duší.

Zajímavosti v okolí:

Vilémovický zámeček a památný tis - barokní zámek nechal přebudováním panského dvora vystavět v letech 1743-1746 Ignác Bechyně z Lažan. V roce 1825 byl po požáru opraven ve stylu klasicismu. V roce 1992 byla provedena generální oprava celého objektu i přilehlého parku. V něm roste také tis červený, který je považován za jeden z nejstarších stromů České republiky a nejstarším tisem ve střední Evropě. Jeho stáří je prý 1500 až 2000 let. Jestli jde o skutečnost nebo jen o pověst se dnes už asi nepodaří zjistit. Nicméně obvod kmene je 310 cm, výška 11,5 m, šířka koruny 13 m.

Zámeček Vilémovice.   Vilémovický tis, jehož stáří se odhaduje v některých pramenech na 2000 let.
Zámeček Vilémovice                                                                 Památný Vilémovický tis

Zřícenina tvrze Melechov - 4 km jihovýchodně od Ledče nad Sázavou leží malá obec Mstislavice. Odtud je to po zelené značce necelé 2 km ke zřícenině tvrze Melechov. Jde o zbytky věžovité stavby tvrze, která měla 4 patra. Dnes zde spatříte zbytky střední části věžovité tvrze čtvercového půdorysu, pravděpodobně části paláce. Kolem zřícených zdí jsou dosud patrné příkopy a severně od tvrze vyschlý rybník, odkud bývala kdysi do příkopů přiváděna voda. Hrádek začal kolem roku 1540 pustnout.

Zřícenina tvrze Melechov.
Zřícenina tvrze Melechov

Geografický střed ČR - 7 km severně od Sluneční zátoky u obce Číhošť leží strategické místo, které je považováno za geografický střed České republiky. Pomocí složitého matematického výpočtu to určili odborníci z Univerzity Karlovy a geodetického ústavu. Geometrický střed republiky je těžištěm plochy ohraničené státními hranicemi. Na místě těžiště v nadmořské výšce 527,9 m byl 12.12.2006 vztyčen pamětní kámen.

Pamětní kámen geografického středu ČR u obce Číhošť.
Pamětní kámen geografického středu ČR u obce Číhošť

Ledeč nad Sázavou - spoustu památek a zajímavostí jak přírodních, tak i kulturních naleznete i v samotném městečku Ledeč nad Sázavou. Především lze doporučit místní hrad postavený již ve 14. století s 32 m vysokou věží bergriftového typu. Vypíná se na vápencovém ostrohu nad řekou Sázavou. Během staletí se na hradě vystřídala řada majitelů, kteří upravovali původně gotický hrad renesančně a barokně. V jeho bývalé terasovité zahradě stojí raně barokní letohrádek ze 17. století. Dále lze ve městě navštívit třeba židovskou synagogu, gotický kostel sv. Petra a Pavla či oblíbený zajímavý skalní útvar Šeptouchov s vyhlídkou na město, který se vypíná vysoko nad řekou Sázavou.

Hrad Ledeč nad Sázavou. Datum: 7.8.2011.   Hrad Ledeč nad Sázavou. Datum: 7.8.2011.
Hrad Ledeč nad Sázavou                                                                 Skalní útvar Šeptouchov

Odkazy:

Fotogalerie k článku
Sluneční zátoka na mapě
Stránky nejstaršího skautského oddílu Pražská Dvojka
Sdružení přátel Jaroslava Foglara
Stránky věnované tratím Posázavského pacifiku
Oficiální stránky obce Vilémovice

Kontakty:

Rekreační a táborové středisko Sluneční zátoka
Pod Hájem 1309
584 01 Ledeč nad Sázavou
Tel.: 777 085 608 nebo 775 085 607
Email: slunecnizatoka@seznam.cz
Stránky střediska

Turistické informační centrum Ledeč nad Sázavou
Husovo náměstí 60
584 01 Ledeč nad Sázavou
Tel.: 569 721 471
Email: info@ledecsko.cz
Stránky TIC Ledeč




Zdroje: Text: Turistické informační centrum Ledeč nad Sázavou; Stránky oddílu Pražská Dvojka; Stránky rekreačního a táborového střediska Sluneční zátoka, Ledeč nad Sázavou; http://jardavala.blogspot.cz/2013/12/po-cyklostezce-ze-slunecni-zatoky.html; Projekt Kulturní památky venkova; Stránky Posázavského Pacifiku; OÚ obce Vilémovice. Fotografie: Martin Kadaník (© Smidlib 2011); Turistický průvodce kraje Vysočina; Rekreační a táborové středisko Sluneční zátoka, Ledeč nad Sázavou; Knihy Dobrovský; Projekt Kulturní památky venkova; Stránky Posázavského Pacifiku; Oficiální stránky obce Vilémovice; kct-cerinek.cz.

ZPĚT NAHORU

© 2009-2020 SMIDLIB.CZ / • Tvorba a správce webu: Martin Kadaník - Liberec - Czech Republic • VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA!

Obsah stránek Smidlib.cz je chráněn autorským právem, který se řídí zákonem č. 121/2000 Sb., autorský zákon, v účinném znění!
Bez souhlasu autora obsahu a správce webu je převzetí, kopírování nebo reprodukce jakékoliv části stránek Smidlib.cz (textů, fotografií, videí nebo jiného materiálu) zakázána!
Pokud není uvedeno jinak, autorem obsahu je správce stránek Smidlib.cz.