Datum: 12.6.2017

Při najetí myši na obrázek se zobrazí konkrétní popisek.
Klikněte na obrázek pro zobrazení v originální velikosti.

Přehrada Josefův Důl

Milovníkům toulání zdar! Nazdar!
Tímto zahajuji naše dnešní poznávací putování, které v sobě zahrnuje nejen nádherné výhledy a přírodu, ale opět i trochu toho technického umu pro ty, které zajímá, jak věci fungují. Kde začíná cesta vody, kterou pijí převážně liberečtí obyvatelé a návštěvníci tohoto stotisícového města? Jak dlouhá je její cesta a kudy putuje? Co všechno je zkryto pod zemí a běžnému člověku neviditelné. Vše se dozvíte v dnešním článku. Vypravíme se na největší Jizerskohorskou přehradu, jejíž průzračně čisté vody se v letních měsících modravě třpytí v nekonečné zeleni dnes už opět nádherných Jizerských lesů. I když jde o zásobárnu pitné vody a je v ní tedy zakázáno koupání, na své si zde určitě příjdou cyklisté, in-linisté, fotografové i technicky zaujatí jedinci. A možná, že i vy tu pocítíte zvláštní sílu a moc té masy vody, kterou přehrada Josefův Důl zadržuje vysoko nad údolím řeky Kamenice.

Letecký pohled na přehradu Josefův Důl.
Letecký pohled na přehradu Josefův Důl

Historie přehrady:

Po velké povodni v roce 1897 bylo postupně v podhůří Jizerských hor vybudováno několik přehradních děl:
Vodní nádrž Harcov na Harcovském potoce v Liberci, Bedřichov na Černé Nise, Fojtka na stejnojmenném potoce v Mníšku u Liberce, Mlýnice na Albrechtickém potoce v Nové Vsi, Mšeno v Jablonci nad Nisou, Bílá Desná na stejnojmenné říčce (ta se po roce protrhla) a Souš na Černé Desné. V plánu původně byly i přehrady na Jeřici, obří přehrada v údolí horní Jizery a přehrada na Blatném potoce s přelivem a štolou i z pramenné oblasti Kamenice. K realizaci těchto děl ale z různých důvodů nikdy nedošlo. Všechny tyto přehrady byly koncipovány především jako ochranna před povodněmi.
V 60. letech minulého století však začal být nedostatek pitné vody v aglomeraci Liberecka a Jablonecka. To bylo dříve zásobováno pitnou vodou hlavně podzemními zdroji v Podještědí a na Českolipsku. Do těchto zdrojů však navíc začaly pronikat škodlivé látky z chemické těžby uranu a hrozilo, že poškodí zdraví obyvatel. Proto se před čtyřiceti lety počítalo s tím, že Josefodolská přehrada bude zásobovat i Českou Lípu. Ta měla mít, podle tehdejších prognóz, v roce 2040 dvě stě tisíc obyvatel. Z těchto důvodů proto bylo přistoupeno k hledání nových důležitých zdrojů. Jedna z koncepcí, která byla vypracována v roce 1970, navrhovala využít k vodárenským účelům Soušskou přehradu (jako zdroj pitné vody s úpravnou pod hrází byla uvedena do provozu v roce 1976) a zároveň vybudovat velkou vodárenskou nádrž na Kamenici nad Josefovým Dolem.
K tomu nakonec došlo v letech 1976 - 1982. Dvojice hrází byla postavena na řece Kamenici (v ř. km. 30,2) necelé dva kilometry pod jejím soutokem s Blatným a Hlubokým potokem. Pod její hladinou skončilo jedno z nejromantičtějších údolí v Jizerských horách. Zanikla místa, kde stávala Karlovská huť, dolní Blatná pila i několik trampských osad, v jedné z nichž dokonce vznikla i slavná píseň Rikatádo.
Jedná se o nejmladší a největší vodní nádrž v Jizerských horách. Její vody plní nejen říčka Kamenice, ale i Blatný potok (na němž se nachází o něco výše i vůbec nejstarší vodní nádrž v Jizerských horách - Blatný rybník), Hluboký potok a Červený potok. V plánu je přivést do přehrady pomocí převaděčů také vody Jeleního potoka a pomocí štoly i vodu z Bedřichovské nádrže.

Jeden z přítoků přehrady - Hluboký potok. Datum: 2.8.2010.   Soutok Kamenice a Jeleního potoka na začátku údolí Josefova Dolu pod hrází přehrady. Datum: 10.8.2010.
                      Jeden z přítoků přehrady -                                             Soutok Kamenice a Jeleního potoka pod přehradou
Hluboký potok                                                                                                         

Zatopená plocha jezera činí 1,38 km2.

Hráze přehrady:

Přehrada má dvě přímé zemní sypané hráze. Hlavní hráz je od základu vysoká 44 m, boční 15 m. Obě dvě jsou v koruně široké 7,5 m a dlouhé 360 m. Samotné těleso hrází je tvořeno z místních homogenních materiálů vytěžených z prostoru nádrže. Jde o zahliněnný hrubozrnný písek, tedy typickou zvětralinu místní žuly - perk.

Hlavní hráz. Datum: 2.8.2010.   Boční hráz. Datum: 2.8.2010.
Hlavní a boční hráz s komunikací

Podloží hlavní hráze bylo v její údolní nivě utěsněno železobetonovou podzemní stěnou, která sahá do hloubky 20 m a dále na ni navazuje injekční clona do hloubky až 35 m. Na vrch stěny je v návodní patě nasazena 419 m dlouhá injekční štola o vnitřních rozměrech 3,5 x 2,2 m, ze které je možné provádět kontrolu funkce těsnících prvků a dotěsňování podloží. Návodní těsnění hráze tvoří asfaltobetonový dvouvrstvý plášť (VABM tl. 10 cm a VABM tl. 8 cm) položený na podkladní vrstvě štěrkové drtě o tloušťce 25 cm.
Průsaky zachycené v injekční štole jsou odváděny na ní napojenou odvodňovací štolou a dále potrubím do koryta Kamenice pod hrází. K odvodnění tělesa hráze dále slouží komínový drén propojený s plošným drenážním kobercem, oba nasypané z kamenné drti při jeho vzdušní patě.
Podloží boční hráze je u návodní paty utěsněno betonovou klínovou ostruhou sahající do hloubky až 5 m a injekční clonou do hloubky až 25 m. Na ostruhu přímo navazuje návodní těsnění hráze tvořené asfaltobetonovým dvouvrstvým pláštěm stejné skladby jako na hlavní hrázi.

Návodní strana boční hráze. Datum: 2.8.2010.
Návodní strana boční hráze

Odvodnění tělesa je také obdobné, až na podsypnou vrstvu asfaltobetonového pláště, odkud je prosáklá voda odváděna drenážním podtrubím do měrného objektu u jeho vzdušní paty.

Měrný objekt pod boční hrází. Datum: 10.8.2010.
Měrný objekt pod boční hrází

Sdružený objekt:

Představuje jej železobetonový věžový objekt výšky 59,4 m umístěný u pravého břehu nádrže vzdáleného asi 225 m od osy hlavní hráze. Od pravého úbočí přehrady k němu vede 150 m dlouhá ocelová lávka. Velká část objektu je běžně ukryta pod hladinou.

Šachtový přeliv a budova strojovny sdruženého objektu s lávkou. Datum: 2.8.2010.
Šachtový přeliv a budova strojovny sdruženého objektu s lávkou

V objektu se nalézá strojovna, v níž jsou umístěny dvě spodní výpusti o průměru 1200 mm, každá opatřená na vtoku dvěma tabulovými a na výtoku regulačními rozstřikovacími uzávěry. Na odbočce z levé spodní výpusti je instalována malá vodní elektrárna se dvěma turbínami typu BANKI o výkonu 2 x 55 kWh (při průtoku 400 l/s a spádu 36 m).

Odpadní tunel, vývar a šachtový přeliv:

Výpusti a odpadní potrubí od MVE ústí do odpadního tunelu podkovovitého průřezu o šířce 3,4 m a výšce 4 m, dlouhého 418 metrů. Je z převážné části vyražen ve skále pravého úbočí a v celé délce je opatřen železobetonovou obezdívkou. Na konci tunelu je instalována dřevěná výklopná stěna pro ochranu betonů proti namrzání. Energie vytékající vody je tlumena ve vývaru a dále je odváděna opevněným betonovým korytem k limnigrafu, kde se měří její množství.

Pohled z hlavní hráze na vývar Kamenice. Datum: 2.8.2010.
Pohled z hlavní hráze na vývar Kamenice

U levého konce hlavní hráze, tedy při příchodu k přehradě po silnici od Hrabětic, se nachází kruhový šachtový bezpečnostní přeliv s celkovou délkou přelivné hrany 26,4 m a průměrem vlastní šachty 3 m. Zaústěn je opět do odpadního tunelu.

Štola do Bedřichovské úpravny:

Odběr surové vody pro vodárenské účely se provádí v objektu z pěti vtokových otvorů v různých výškových úrovních. Na ně navazuje štola, vyražená ve skalním masivu horského hřebenu mezi údolím řeky Kamenice a Bílé Nisy, která se místy táhne až 130 metrů pod hřebenem a její délka je 2440 m. V ní je uloženo potrubí o průměru 800 mm, které ústí v úpravně vody v Bedřichově.

Štola z přehrady Josefův Důl do úpravny vody v Bedřichově - foto 1.   Štola z přehrady Josefův Důl do úpravny vody v Bedřichově - foto 2.
Štola s potrubím od přehrady do úpravny vody v Bedřichově je dlouhá 2 440 metrů

Z Bedřichovské úpravny pak odtéká již pitná voda dalšími podzemními štolami samospádem do mnoha vodojemů na Liberecku a Jablonecku. Jeden z nich je dlouhý 3,5 km a vede do centrálního vodojemu Orion vysoko nad Starým Harcovem. Odtud voda teče například do vodojemu nad Lidovými Sady.

Vodojem Orion. Datum: 17.3.2015.
Hlavní vodojem Orion vysoko nad Starým Harcovem

Provozní budovy:

Mezi oběma hrázemi je umístěno provozní středisko, které se skládá z provozního objektu a tří rodinných domků pro obsluhu přehrady. Vytápění celého provozního střediska je zabezpečeno tepelným čerpadlem, které využívá průsakovou vodu z boční hráze. Středisko navíc využívá elekřinu vyrobenou právě v místní MVE.

Provozní budova. Datum: 2.8.2010.
Provozní budovy přehrady Josefův Důl

Zabezpečení:

Celé okolí vodní nádrže Josefův Důl včetně jejích přítoků a Blatného rybníka spadá do I. ochranného pásma a je v ní přísně zakázáno koupání. Pro technický dohled je na přehradě vybudován monitorovací systém, který 24 hodin denně vyhodnocuje údaje ze vztlakoměrných vrtů, množství průsaků, limigrafů, MVE nebo hydrometeorologických stanic.

Vlastník:

Přehrada Josefův Důl spadá do vlastnictví státního podniku Povodí Labe. Úpravnu vody v Bedřichově a další vodárenské technologické části spravuje v Libereckém kraji Severočeská vodárenská společnost a.s.

Okolí přehrady:

Přehrada Josefův Důl je situována do centrální části Jizerských hor. Její okolí obestírají dnes už opět krásné jizerskohorské lesy. Přehrada je oblíbeným cílem návštěvníků ve všech ročních obdobích. Její hráze jsou ideální pro in-line bruslaře a cyklisty, kteří si tu přijdou opravdu na své. V okolí přehrady vedou turistické trasy, cyklostezky a také Jizerská lyžařská magistrála. Po její hrázi vede i trasa oblíbeného cyklozávodu ČT Author Cup. Výhledy, které se tu nabízí jsou úchvatné. Z boční hráze se vám naskytne pohled do údolí Josefova Dolu a protější kopec Tanvaldský Špičák s rozhlednou. Vzdušní strana hlavní hráze je velmi pěkně udržována a nabízí pohled do údolí Kamenice a lesy Jizerských hor.

Pohled z boční hráze do údolí Josefova Dolu. Datum: 2.8.2010.
Pohled z boční hráze do údolí Josefova Dolu

Přístup k přehradě:

Autem: Nejlepší přístup k přehradě je od Hrabětic (místní části Janova nad Nisou). Od kapličky, kde můžete automobil zaparkovat na velkém centrálním parkovišti (přímo na komunikaci vedoucí k přehradě je zákaz vjezdu!), vede rozšířená asfaltka kolem přírodní památky potoka Tichá říčka a poté strmě z kopce až přímo k přehradě.

Parkoviště v Hraběticích u kapličky - foto 1. Datum: 2.8.2010.   Parkoviště v Hraběticích u kapličky - foto 2. Datum: 2.8.2010.
Parkoviště v Hraběticích u kapličky

Potok Tichá říčka protéká stejnojmennou přírodní památkou a také pod příjezdovou silnicí k přehradě. Datum: 2.8.2010.   Klesání příjezdové silnice od Hrabětické kapličky k přehradě. Datum: 2.8.2010.
Cestou po silnici od Hrabětic k přehradě nejprve projdete kolem potoka a přírodní rezervace Tichá říčka
a pak už budete klesat z kopce dolů až na hlavní hráz přehrady

Veřejnou dopravou: Vlakem do Josefova Dolu, odkud je to z nádraží na přehradu necelé 4 km. Cestou projdete hlavní částí Josefova Dolu. Od soutoku Jeleního potoka s Kamenicí až na boční hráz jde o poměrně náročnější výstup kamenitou cestou.
Do Hrabětic ke kapličce jezdí v sezóně od dubna do konce listopadu o víkendu autobusová linka ČSAD Liberec z Liberce a Bedřichova a za dobrých sněhových podmínek i v zimní sezóně každý den SKIBUS. Od konečné linek č.18 MHD Liberec a č.101 MHD Jablonec v Bedřichově u stadionu je to ke kapličce kolem rozhledny Královka asi 4 km. Ke kapličce dále ve všední dny zajíždí také minibus linky MHD Jablonec nad Nisou č.126 z Janova nad Nisou.

Pěšky či na kole: K přehradě vede mnoho značených i neznačených cest. Nejlepší trasy jsou od Josefova Dolu a od bývalé sklářské osady Kristiánov.

Odkazy:

Fotogalerie k článku
Přehrada Josefův Důl na mapě

Kontakty:

Adresa přehrady:
Přehrada Josefův Důl - Povodí Labe s.p.
Josefův Důl 353
468 44 Josefův Důl

Adresa majitele a provozovatele díla:
Povodí Labe s.p.
Víta Nejedlého 951
500 03 Hradec Králové
Email: Labe@PLa.cz
Web: www.pla.cz




Zdroje: Text: Dokument Povodí Labe s.p. - Přehrada Josefův Důl na Kamenici v ř. km 30,200; Kniha o Jizerských horách - Miloslav Nevrlý; server ceskehory.cz; server kudyznudy.cz; Povodí Labe s.p.; Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.; Oficiální stránky obce Josefův Důl; server turistik.cz; server denik.cz; stránky firmy Steelpaint s.r.o. - Dokonalá ochrana proti korozi; Calla - Sdružení pro záchranu prostředí. Fotografie: Martin Kadaník (© Smidlib 2010 - 2015); Webová prezentace projektu Euroregionu Nisa Atrakce průmyslu a techniky - Krkonošská agentura pro regionální rozvoj, a.s., Jelení Hora v Polsku.

ZPĚT NAHORU

© 2009-2020 SMIDLIB.CZ / • Tvorba a správce webu: Martin Kadaník - Liberec - Czech Republic • VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA!

Obsah stránek Smidlib.cz je chráněn autorským právem, který se řídí zákonem č. 121/2000 Sb., autorský zákon, v účinném znění!
Bez souhlasu autora obsahu a správce webu je převzetí, kopírování nebo reprodukce jakékoliv části stránek Smidlib.cz (textů, fotografií, videí nebo jiného materiálu) zakázána!
Pokud není uvedeno jinak, autorem obsahu je správce stránek Smidlib.cz.