Datum: 12.8.2017

Při najetí myši na obrázek se zobrazí konkrétní popisek.
Klikněte na obrázek pro zobrazení v originální velikosti.

Okolím Lysého vrchu
Z Mníšku do Heřmanic

Hezký den. Je tu další tip na výlet v rubrice Toulky krajem. Tentokrát se spolu vydáme na příjemný celodenní cyklovýlet, který spojí hned několik zajímavých míst. Na své si při něm příjdou nejen vyznavači turistiky, přírody, dalekých výhledů nebo techničtí nadšenci. Projedeme se okolím větrného Lysého vrchu (643 m.n.m.) na rozhraní Jizerských a Lužických hor, Liberecké a Frýdlantské kotliny a Česko-Polské republiky.

Lysý vrch od Chrastavy.
Lysý vrch od Chrastavy

Samotná trasa je dlouhá 24 km s poměrně velkým převýšením (530 m), proto ji lze doporučit spíše pokročilejším cyklistům.

Mapa trasy Okolím Lysého vrchu.
Mapa trasy Okolím Lysého vrchu

Pokud máte v plánu se na konci výletu vrátit zpět, počítejte navíc ještě se zpáteční délkou trasy v délce cca 14 km.

Naši pouť začínáme v obci Mníšek. Sem se pohodlně dostaneme z Liberecké čtvrti Krásná Studánka (kam zajíždí i autobus MHD č. 26) po cyklotrase č. 3006. Vyjedeme u vodní nádrže Fojtka. Ta je také naší první a výchozí zastávkou.

Hráz přehrady Fojtka v Mníšku. Datum: 26.9.2012.   Pohled z hráze na hladinu v.n. Fojtka. Datum: 26.9.2012.
Hráz v.n. Fojtka                                                                                        Hladina v.n. Fojtka

Přehrada Fojtka byla postavena podle návrhu tehdejšího přehradního génia Otty Intzeho už v letech 1904 – 1906. Stavbu financovalo Liberecké Vodní Družstvo a provedla ji firma Rella z Vídně za necelých 460 000 rakouských korun. Leží na stejnojmenném potoce, který pramení vysoko v Jizerských horách východně pod vrchem Brdo v nadm. výš. 872 m. Její gravitační klenbová hráz je vystavěna z lomového kamene a je dlouhá 146 m. Nádrž má plochu 8,75 ha a zadržuje 250 000 krychlových metrů vody.

Je součástí několika přehrad v Jizerských horách, které byly vybudovány na hlavních tocích z důvodu ochranny před povodněmi. Myšlenka na jejich potřebu vznikla hlavně po katastrofální povodni z 29.7.1897, kdy v horách spadlo neuvěřitelné množství srážek. Jejich potřeba se projevila i v letech nedávno minulých.

Přehrada však neslouží jen k ochranně před velkou vodou, ale je samozřejmě velmi využívána také pro rekreační účely, sportovní rybaření a další aktivity. Po jejím obvodu vede pěkná stezka, na které se nachází vyhlídkové molo, zajímavá vysutá lávka přes zátočinu, povalové chodníky a v přední části nedaleko hráze také příležitostné občerstvení s malým pódiem. Stezka měří 1220 metrů.

Vyhlídkové molo na stezce okolo přehrady Fojtka. Datum: 26.9.2012.   Vysutá lávka přes zátočinu přehrady Fojtka. Datum: 26.9.2012.
Vyhlídkové molo na stezce okolo přehrady Fojtka                                     Vysutá lávka přes zátočinu přehrady Fojtka

Povalový chodník na stezce okolo přehrady Fojtka. Datum: 26.9.2012.   Stezka okolo přehrady Fojtka u silnice z Mníšku do Fojtky. Datum: 14.11.2014.
Povalový chodník na stezce okolo přehrady Fojtka                      Stezka okolo přehrady Fojtka u silnice z Mníšku do Fojtky

Od přehrady pokračujeme ulicí Fojtecká přes železniční trať Liberec – Černousy (037) až na křižovatku s ulicí Oldřichovská. Zde si můžeme prohlédnout nejvýznamější památku obce Mníšek – barokní kostel sv. Mikuláše.

V místě kostela stával už před rokem 1521 kostelík nebo kaple. Na jeho místě postavili v roce 1570 Redernové větší kostel. Současný kostel pochází z let 1739-40. Byl postaven podle plánu Jana Fugenauera z Nového města pod Smrkem. Vnitřní vybavení kostela je ve stylu rokoka.
Kostel, fara a přilehlá socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1861 se staly chráněnou památkou v roce 1958. V roce 2009 prošla střecha a hlavní báně věže rekonstrukcí a dne 6. prosince 2009 vysvětil hejnický páter Miloš Raban nové jednomanuálové varhany s pedálem, které mají vynikající zvuk.

Barokní kostel sv. Mikuláše v obci Mníšek. Datum: 28.9.2015.
Barokní kostel sv. Mikuláše v Mníšku

Od kostela můžeme na chvíli odbočit z hlavní ulice do uličky Spojovací, kde si nejprve vpravo povšimneme velkého balvanu s pamětní tabulí a nápisem POVODEŇ 2010. Níže na kameni je bod, kam až sahala hladina rozbouřených potoků Fojtka a Jeřice dne 7.8.2010. O několik metrů dále je přímo u mostu soutok těchto dvou toků.

Pamětní kámen na povodně 2010 v ulici Spojovací v Mníšku. Datum: 28.9.2015.     Soutok potoků Jeřice a Fojtka u mostku v ulici Spojovací v Mníšku. Datum: 28.9.2015.
Pamětní kámen na povodně 2010 a pár metrů od něj soutok potoků Jeřice a Fojtka u mostku v ulici Spojovací v Mníšku

Následně se vydáme asi 300 metrů po velmi frekventované ulici Liberecká, což je hlavní tah na Frýdlantsko. Následně odbočíme do ulice Zadní a po cyklotrase č.22 (Hřebenovka) se dostaneme až na silnici do Nové Vsi. Po asi půl kilometru, na začátku Nové Vsi, za mostem přes Albrechtický potok, který se přímo u mostu vlévá do Jeřice, odbočíme doprava k vodní nádrži Mlýnice.

Most v Nové Vsi v ulici Novoveská přes Albrechtický potok, který se přímo u něj vlévá do Jeřice. Datum: 28.9.2015.   Soutok Albrechtického potoka s Jeřicí u mostu v Nové Vsi. Datum: 28.9.2015.
Most v Nové Vsi v ulici Novoveská přes Albrechtický potok, který se přímo u něj stýká s Jeřicí

Na hráz přehrady se dostaneme, když po vystoupání po silnici do kopce odbočíme doprava na cestu mezi domy (u statku).

Pohled na hráz v.n. Mlýnice. Datum: 28.9.2015.   Přístupová cesta od silnice na hráz v.n. Mlýnice. Datum: 28.9.2015.
Pohled na hráz v.n. Mlýnice z údolí                                Přístupová cesta od silnice na hráz v.n. Mlýnice

Přehrada Mlýnice leží na již zmiňovaném Albrechtickém potoce, který pramení pod Lysým vrchem v nadm. výšce 560 metrů. Byla vybudována současně s Fojteckou přehradou v letech 1904-1906. Má tedy stejného projektanta (tedy Ottu Intzeho), finančního zadavatele (Liberecké Vodní Družstvo) i stavební firmu (Rella - Vídeň). Jde o nejmenší přehradu ze všech přehrad postavených v Jizerských horách. Její zděná hráz je vysoká 14,5 metru a dlouhá je 159 metrů. Rozloha přehrady je pouhé 4 hektary a její hloubka je okolo 14 m.

Hráz v.n. Mlýnice - boční pohled 1. Datum: 28.9.2015.   Hladina v.n. Mlýnice. Datum: 18.8.2013.
Boční pohled na hráz v.n. Mlýnice                                                               Hladina vodní nádrže Mlýnice

Přehrada není příliš vyhledávanou lokalitou, protože většina návštěvníků raději míří ke známější Fojtce. To je ale velká chyba, protože Mlýnická přehrádka nabízí také svoje nej. Je pravda, že její voda není příliš teplá ani v době velkých letních veder a u přehrady vlastně nenalezneme žádnou pořádnou pláž, nicméně Mlýnice se může pochlubit nejen krásně čistou a průzračnou vodou, ale i romantickým okolím. Pohled z hráze i na ní z údolí je velice pěkný. Slouží také k rybolovu.

Po návštěvě Mlýnické přehrádky se vrátíme zpět k silnici. Pouze ji však přejdeme a zamíříme po polní cestě vzhůru do kopce k lesu pod vedením vysokého napětí.

Cesta od v.n. Mlýnice do Chrastavského lesa. Datum: 28.9.2015.
Cesta od v.n. Mlýnice přes silnici do Chrastavského lesa

Nacházíme se v tzv. Chrastavském lese. Nyní pojedeme po místní lesní cestě. Nejprve asi kilometr trochu do kopečka a po projetí prudké levotočivé zatáčky již v celku po rovině a následně i trochu z kopečka dalších asi 2,5 km. Dostaneme se až k rozcestí s modře značenou cestou vedoucí z Chrastavy pod Lysý vrch. Odbočíme tedy na ní doprava a lesní cestou a poté dále po louce pokračujeme až na silnici vedoucí z Horního Vítkova do Albrechtic u Frýdlantu.

Jsme kousek pod Lysým vrchem s větrnými elektrárnami. Nyní můžeme pokračovat po silnici směrem k Albrechticím u Frýdlantu. Silnice zde kopíruje trasu staré obchodní a pašerácké stezky.

Rozcestník Pod Lysým vrchem. Datum: 15.4.2015.   Pohled na Lysý vrch se sloupy větrných elektráren. Datum: 15.4.2015.
Rozcestník Pod Lysým vrchem                                                               Lysý vrch se sloupy větrných elektráren

Jí je věnována také celkem 41 km dlouhá naučná trasa s názvem „Pašerácká“. Má čtyři informační tabule a vede z Hrádku nad Nisou přibližně podél hranic s Polskem po vyznačených cestách přes Horní Vítkov, Albrechtice u Frýdlantu, Heřmanice, Kunratice, Višňovou a Filipovku do Andělky. Stezka tedy spojuje tři významné turistické lokality: Hrádecko, Chrastavsko a Frýdlantsko. Její část vede i po této silnici až do Albrechtic.

Silnice se budeme držet asi necelý kilometr a zastavíme se až u její pravoúhlé zatáčky doprava. O pár metrů níže se nachází rozcestí Pod Vysokým. Je zde několik tabulí a také přístřešek.

Rozcestník Pod Vysokým. Datum: 15.4.2015.
Rozcestník Pod Vysokým

My ovšem nezabočíme dále po silnici doprava, ale odbočíme naopak doleva na polní cestu. Rozdělují se tu hned dvě. Jedna, kam odbočíme i my, směřuje ostře doleva a pokračuje podél silnice přímo nahoru k Lysému vrchu a druhá pokračuje rovně k nedalekému polorozbořenému domu.

Asi po čtyřech stech metrech nás čeká krátký, ale poměrně strmý výstup až k telekomunikačním věžím pod vrcholem.

Příchod od silničky po cestě na Lysý vrch. Datum: 15.4.2015.
Příchod na Lysý vrch

Odměnou za naše úsilí nám bude nádherný výhled do širokého okolí. Dominuje mu především rozložitý Ještědský hřeben z méně známého úhlu, Liberecká kotlina, západní část Jizerskohorského pohoří (kopec Špičák a Kančí vrch) s přírodní rezervací Jizerskohorské bučiny, v dálce Nové město pod Smrkem s nejvyšší horou české části Jizerek a poté samozřejmě údolí Frýdlantska a řeky Smědé. Dále lze odtud spatřit také velkou část území Polska a Německa, jemuž dominuje polské městečko Bogatynia s velkým hnědouhelným dolem a tepelnou elektrárnou Turów a německá Žitava (Zittau).

Pohled z Lysého vrchu na Ještědský hřeben. Datum: 15.4.2015.   Pohled z Lysého vrchu na Frýdlantsko. Datum: 15.4.2015.
Pohled z Lysého vrchu na Ještědský hřeben                                           Pohled z Lysého vrchu na Frýdlantsko

Stojíme kousek pod samotným vrcholem Lysý. V těchto místech, ačkoliv to dnes zní neuvěřitelně, se ještě ve třicátých letech 20.století rozkládala rozsáhlá a velmi pěkná vesnice Hohenwald (česky Vysoký Les).

Šlo o nejvýše položenou obec na Frýdlantsku. První zmíňka o ní pochází z roku 1600. Půvabné dřevěné i kamenné domečky, chalupy i stodoly se nacházely ve stráni podél cesty, kterou jsme právě vystoupali od silnice až nahoru k větrnému mlýnu těsně pod nejvyšším bodem Lysého vrchu. Krčily se tu před často velmi silnými větry, které tu vanou od jihu k severu po velkou část roku. Mezi nimi upravené zahrádky, políčka, louky a sem tam nějaká ta lípa. V roce 1834 zde stálo 31 domů se 185 obyvateli. Nejvíce lidí tu žilo v roce 1880, a to 234. V roce 1939, tedy těsně před vypuknutím druhé světové války zde stálo 41 domů a v nich bydlelo 136 lidí. Funkci starosty tu vedli již od roku 1642 až do roku 1894 příslušníci z rodu Zückerů. Obec patřila pod farnost Vítkov. Byla zde škola, do které chodily i děti z Vítkova. To vše pár desítek metrů od státní hranice se Saskem - Polskem.

Nad vesnicí se tyčila její dominanta - větrný mlýn z první poloviny 19.století. Postaven byl už mezi lety 1828-1830 převážně z kamení vysbíraného v okolí. Mlelo se zde obilí a pekl chléb pro celou vesnici. Mlýn však sloužil svému účelu jen do roku 1862, poté byl v roce 1966 poničený pruskými vojáky. Krátce nato sloužil chvíli jako příbytek, ale 7.12.1868 byl velmi těžce poničen větrnou smrští.

Až v letech 1896-1897 byl zachráněn před spadnutím a přestavěn na netypickou rozhlednu s restaurací. Ve své době šlo o velmi zajímavou stavbu a proto se místo stalo velmi oblíbené. Třináct metrů vysoká věž umožňovala daleké výhledy do Lužice, na hřebeny Jizerských a Lužických hor a celé panoráma Ještědského hřbetu. Na počátku 20. století byla k mlýnu ještě přistavěna secesní budova pohostinství s názvem Gasthaus zur Wartburg se sálem a orchestrionem.

Bohužel na konci bouřlivých třicátých let 20.století začala být rozhledna i celá stavba s restaurací nevyužitelná a začala chátrat. Na konci 2. světové války byla budova s restaurací úplně zbořena. Zbytky kruhové stavby mlýna tu však nalezneme dodnes.

Zřícenina větrného mlýna na Lysém vrchu. Datum: 15.4.2015.
Zřícenina větrného mlýna na Lysém vrchu

A právě torzo mlýna, dále dvě stavení (jedno také v polorozpadlém stavu a druhé jako jediné dodnes obydlené a udržované s č.p. 23), polozasypaná studna a při detailnějším hledání několik zbytků původních základů domů jsou dnes posledními svědky z minulosti, kteří připomínají obec, která zanikla krátce po 2. světové válce, kdy byla většina původních německých obyvatel odsunuta.

U jediné chalupy, která zbyla z celé osady Vysoký pod Lysým vrchem (u rozc. Pod Vysokým) začíná modře značená cesta lesem do osady Kristiánov patřící pod obec Heřmanice. Datum: 15.4.2015.
U jediné chalupy, která zbyla z celé osady Vysoký pod Lysým vrchem (u rozc. Pod Vysokým)
začíná modře značená cesta lesem do osady Kristiánov patřící pod obec Heřmanice

Současnost Lysého vrchu a místa bývalé osady Vysoký Les je dnes zcela jiná a přeci i tak trochu věrná době své největší slávy. V devadesátých letech se zde v souvislosti s hledáním nových alternativních zdrojů výroby energie objevily první plány na výstavbu několika větrných elektráren. Plán se ale podařilo uskutečnit až po více než deseti letech. Mezi roky 2004 - 2006 zde bylo vztyčeno celkem šest větrných sloupů o výšce 40 metrů a celkovém výkonu
3,1 MW.

Větrné elektrárny na Lysém vrchu. Datum: 15.4.2015.   Detail obří vrtule větrné elektrárny na Lysém vrchu. Datum: 15.4.2015.
Větrné elektrárny na Lysém vrchu                                           Detail obří vrtule větrné elektrárny na Lysém vrchu

Ještě před výstavbou elektráren tu už stály tři stožáry vysílačů datových přenosů a mobilních operátorů.
Zbytky starého mlýna se tu tak dnes krčí pod lopatkami obřích vrtulí, které neustále ve dne v noci rozrážejí vzduch a zvuk, který přitom vydávají nám jen velmi vzdáleně může připomínat dávný tichý šelest dřevěných lopatek při mletí obilí v mlýnu.

Vrátíme se zpět na silnici k rozcestí Pod Vysokým. Odtud se můžete vydat zkratkou po modré turistické značce lesem po úbočí Lysého vrchu. Přes osadu Kristiánov se po 4,5 km dostanete do cíle naší cesty - obce Heřmanice.
My se však vydáme dále po silnici nádherným stromořadím mezi loukami až do Albrechtic u Frýdlantu. Po cestě se můžeme stále kochat nádhernými výhledy.

Stromová alej podél silničky z Horního Vítkova do Albrechtic u Frýdlantu. Datum: 15.4.2015.   Ze silničky od Lysého vrchu až do Albrechtic u Frýdlantu si lze také vychutnávat krásné výhledy do Frýdlantské kotliny. Datum: 15.4.2015.
Silnice vede z Horního Vítkova okolo Lysého vrchu až do Albrechtic u Frýdlantu
krásnou stromovou alejí a po celé délce nabízí krásné výhledy do okolí

Albrechtice jsou dnes součástí města Frýdlant. Nachází se v sedle mezi Lysým a Kančím vrchem. Prochází tu hlavní spojnice I/13 z Liberce do Frýdlantského výběžku. Albrechtice jsou poprvé písemně zmiňovány coby Olbersdorf roku 1381. Zajímavostí obce je barokní kaple sv. Jana Nepomuckého se zvoničkou postavená roku 1729 a v dolní části obce v místě, kde hlavní silnice směrem na Liberec tvoří oblouk nad Albrechtickým potokem také památka na staré dopravní značení – žulový milník č. 20 ve tvaru obelisku. K obci patří také osada Filipov.

Rozcestník v Albrechticích u Frýdlantu. Datum: 28.9.2015.   Kaplička sv.Jana Nepomuckého v Albrechticích u Frýdlantu. Datum: 28.9.2015.   Žulový milník č.20 ve tvaru obelisku u silnice pod Albrechticemi. Datum: 28.9.2015.
Rozcestník, kaple sv. Jana Nepomuckého se zvoničkou a žulový milník č. 20 ve tvaru obelisku v Albrechticích u Frýdlantu

Z Albrechtic se vydáme po trase Pašerácké stezky. Nejprve projedeme uličkami mezi domy až se vrátíme pod vsí na hlavní tah. Nyní musíme opět překonat asi půl kilometru dlouhý úsek po velmi frekventované silnici.

Výhled ze silnice Liberec - Frýdlant kousek pod Albrechticemi. Datum: 28.9.2015.
Výhled ze silnice Liberec - Frýdlant kousek pod Albrechticemi

U její pravotočivé zatáčky uhneme první odbočkou vlevo na cestu. Po ní pokračujeme kolem další větrné elektrárny, která tu osamoceně stojí od roku 2007 k lesu a jím projedeme z kopce do osady Kristiánov.

Samostatně stojící větrná elektrárna pod Albrechticemi - foto 2. Datum: 28.9.2015.
Samostatně stojící větrná elektrárna pod Albrechticemi
v blízkosti hlavní silnice

V osadě, která patří pod Heřmanice se v 16.století nacházel lenní statek rodu Schwanitzů. Dnes tu stojí jen několik domků.

Rozcestník Kristiánov - můstek. Datum: 28.9.2015.     Lesní cesta z Heřmanic do osady Kristiánov. Datum: 28.9.2015.
Rozcestník Kristiánov - můstek                                       Lesní cesta z Heřmanic do osady Kristiánov

Napojíme se zde na naši známou modrou značku vedoucí od Lysého vrchu a po ní dorazíme po necelých 2,5 km příjemnou cestou do samotné obce Heřmanice.

Vítá Vás obec Heřmanice. Datum: 28.9.2015.
Vítá Vás obec Heřmanice

Ty jsou dnes (paradoxně i díky obrovským povodním z roku 2010, kdy byla obec jedním z nejpostiženějších míst) velmi pěknou a udržovanou pohraniční vsí v údolí říčky Olešky pramenící v sedle Hřebenový buk pod Stržovým vrchem, do které se zde v dolní části obce vlévá Heřmanický potok, který pramení jako Luční potok kousek pod rozcestím Pod Vysokým. Obec bezprostředně sousedí s polským městečkem Bogatynia.

V obci Heřmanice - foto 1. Datum: 28.9.2015.   V obci Heřmanice - foto 2. Datum: 15.4.2015.

Otočka autobusů v Heřmanicích jen 400 m od státní hranice s Polskem. Datum: 28.9.2015.   Hasičská zbrojnice v obci Heřmanice. Datum: 28.9.2015.
V obci Heřmanice

Ves vznikla pravděpodobně někdy ve 14.století (přesný letopočet není znám) rodem Biberštejnů. Po dlouhou dobu byly Heřmanice ve stínu sousedního Dětřichova, ve kterém byla místní fara i škola. Roku 1869 žilo ve vsi 1313 obyvatel, v roce 1930 jich bylo 1125. Po odsunu Němců v roce 1950 poklesl jejich počet na 454. V roce 1960 připadla obec pod Dětřichov a v roce 1986 pod Frýdlant. Když se v roce 1990 Heřmanice opět osamostatnily, měly jen 180 obyvatel.

Od roku 1900 vedla obcí úzkorozchodná železniční trať z Frýdlantu do Žitavy. Provoz do Žitavy na ní byl ukončen v roce 1945. Od té doby byla v obci její konečná až do roku 1976, kdy byl provoz na trati ukončen zcela a v roce 1984 byla trať oficiálně zrušena. Od té doby do obce zajíždějí autobusy ČSAD Liberec z Frýdlantu a Liberce.

Místo bývalé zastávky Heřmanice na zrušené úzkorozchodné trati z Frýdlantu zvané Heřmanička s dodnes zachovalým nádražním domkem a patníkem. Datum: 28.9.2015.
Místo bývalé zastávky Heřmanice na zrušené úzkorozchodné trati
z Frýdlantu zvané Heřmanička s dodnes zachovalým nádražním domkem a patníkem

Obec se může pyšnit množstvím hrázděných a podstávkových stavení, která jsou stále pečlivě udržovaná, navíc pět z nich je chráněno jako národní památka.

Jeden z podstávkových domů v obci Heřmanice - foto 1. Datum: 28.9.2015.   Jeden z podstávkových domů v obci Heřmanice - foto 2. Datum: 28.9.2015.
Podstávkové domy v Heřmanicích

Na západním okraji obce u silnice směrem na Dětřichov se nachází přírodní památka Kodešova skála, což je čedičová skalní stěna, na níž je patrné vzácné vějířovité uspořádání sloupců. Navazující zalesněnou část prorůstá druhově bohatý listnatý les.

Přírodní památka Kodešova skála v Heřmanicích. Datum: 28.9.2015.
Přírodní památka Kodešova skála v Heřmanicích

Jméno Kodeš je s vesnicí Heřmanice velmi úzce spojeno. Jde o jméno frýdlantského učitele Otakara Kodeše, pomocníka Stráže ochrany státu, který byl v obci zavražděn 22.září 1938 příslušníkem sudetoněmeckého oddílu. Kodeš chtěl zjistit, co je pravdy na tom, že ozbrojená jednotka přeběhlých česko-německých nacistů Freikorps přešla hranice do Heřmanic a zmocnila se části obce. Jako jeho vrah byl usvědčen Němec z Heřmanic jménem Max Freuher. Lidový soud, který zasedal ve Frýdlantě, jej spravedlivě odsoudil k trestu smrti.

Tabulka Otakara Kodeše na Kodešově skále v Heřmanicích. Datum: 28.9.2015.     Informační tabule o Kodešově skále v Heřmanicích. Datum: 28.9.2015.
Tabulka Otakara Kodeše na Kodešově skále                                  Informační tabule o Kodešově skále

V obci se také nalézá i Kodešova mohyla cestou do bývalého Kodešova čedičového lomu.

V těsné blízkosti Kodešovy skály se nachází dům, ve kterém se v roce 1928 narodil a 10 let prožil jeden z nejvýznamnějších představitelů národopisné dokumentární kresby 20. století, český malíř, grafik, ilustrátor, historik umění a etnograf PhDr. Josef Václav Scheybal. Autor mnoha známých publikací a hlavně kreseb lidové architektůry Severních Čech.

Rodný dům PhDr. Josefa Václava Scheybala v Heřmanicích. Datum: 28.9.2015.     Pamětní tabulka na rodném domě PhDr. Josefa Václava Scheybala v Heřmanicích. Datum: 28.9.2015.
Rodný dům PhDr. Josefa Václava Scheybala v Heřmanicích                  Pamětní tabulka na rodném domě PhDr. Josefa Václava Scheybala

Těsně u hranic s Polskem v blízkosti otočky autobusů se nachází Výcvikové zařízení služební kynologie Celní správy ČR Heřmanice. V tomto zařízení probíhá výcvik služebních psů Celní správy ČR ve vyhledávání drog. Každoročně se zde pořádá mezinárodní mistrovství psovodů Celní správy ČR ve vyhledávání drog, kterého se účastní nejlepší psovodi Celní správy ČR, družstva Policie, Armády a Vězeňské služby ČR a také družstva celních správ jiných zemí, např. Rakouska, Norska, Lotyšska, Slovenska, Polska, USA a další. Hlavním cílem této akce je podpora tuzemské a mezinárodní spolupráce v boji proti nelegální distribuci omamných a psychotropních látek, organizovanému zločinu a mezinárodnímu terorismu.

Po prohlédnutí obce se vydáme k cíli našeho dnešního putování – rozhledně Heřmanice.

Rozhledna Heřmanice (nazývaná též okurka či pindík). Datum: 28.9.2015.
Rozhledna Heřmanice (nazývaná též okurka či pindík)

Tato velmi zajímavě řešená rozhledna se tyčí nad obcí od roku 2012. Pro její tvar se jí přezdívá okurka nebo také penis či pindík. Je vystavěna z modřínového dřeva a dosahuje výšky 24 metrů. Na nižší ochoz vede 88 stupňové dvojité schodiště a na úplný vršek, kde je další menší vyhlídková plošina, ještě dalších 11 schodů. Rozhlednu navrhli mladí architekti z Technické univerzity v Liberci.

Rozhledna Heřmanice je vystavěna z modřínového dřeva a dosahuje výšky 24 metrů. Datum: 28.9.2015.
Rozhledna Heřmanice je vystavěna
z modřínového dřeva a dosahuje výšky 24 metrů

Pata rozhledny Heřmanice. Datum: 28.9.2015.   Na nižší ochoz rozhledny Heřmanice vede 88 schodů. Datum: 28.9.2015.
Pata rozhledny Heřmanice                                               Na nižší ochoz rozhledny Heřmanice vede 88 schodů

Na vrcholovou vyhlídkovou plošinu rozhledny Heřmanice vede ještě dalších 11 schodů. Datum: 28.9.2015.
Na vrcholovou vyhlídkovou plošinu vede ještě dalších 11 schodů

Výhledy z ní nabízí především pohledy na Jizerské hory (jímž jasně dominuje jejich nejvyšší hora Smrk s rozhlednou), poté jejich severní (Poledník) a západní část (Kančí vrch, Špičák), Lysý vrch s elektrárnami a následně pohledy na Lužické hory (kopec Výhledy, dominantní vrcholy Luž a Hvozd), do Polska (elektrárna a doly Turów, městečko Bogatynia) a německé Horní Lužice.

Výhled z rozhledny Heřmanice - foto 2 - směr Albrechtice u Frýdlantu a kopec Oldřichovský Špičák. Datum: 28.9.2015.   Výhled z rozhledny Heřmanice - foto 3 - směr obec Dětřichov, v pozadí nejvyšší hora Jizerek Smrk. Datum: 28.9.2015.

Výhled z rozhledny Heřmanice - foto 4 - směr obec Kunratice. Datum: 28.9.2015.   Výhled z rozhledny Heřmanice - foto 6 - směr polské město Bogatynia a hnědouhelný důl Turów s elektrárnou. Datum: 28.9.2015.
Výhledy z rozhledny Heřmanice (najetím myši se zobrazí popisek)

Jsme v cíli dnešního putování. Pokud chcete, můžete ještě projet Heřmanicemi a podívat se do sousedního polského městečka Bogatynia nebo do sousední obce Dětřichov.

Česko-Polská hranice u obce Heřmanice. Datum: 15.4.2015.   Pohled na Lysý vrch z polského města Bogatynie. Datum: 28.9.2015.
Česko-Polská hranice u obce Heřmanice                                               Pohled na Lysý vrch z polského města Bogatynie

Jako zpáteční trasu doporučuji raději zvolit opět cestu přes Kristiánov. Tentokrát se ale do osady můžete dostat jinou cestou, která začíná přímo naproti Kodešově skále na druhém břehu Olešky. Z Kristiánova pojedete zpět do kopce až do Albrechtic a odtud sjedete po hlavní silnici do Mníšku. Z něj už jistě trefíte zpět do Krásné Studánky a Liberce po cyklotrase č. 3006.

Mapa zpětné trasy Okolím Lysého vrchu.
Mapa zpětné trasy Okolím Lysého vrchu.

Přeji Vám hezké počasí a šťastnou cestu!

Odkazy:

Kompletní rozsáhlá fotogalerie k článku

Lysý vrch na mapě

Oficiální stránky obce Mníšek
Oficiální stránky obce Heřmanice
Stránky Výcvikového zařízení služební kynologie Celní správy České republiky Heřmanice




Zdroje: Text: Server Cyklotrasy.cz; Cestou necestou - turistický server Libereckého kraje; Soukromé sdružené webové stránky obce Oldřichov v Hájích - starší verze - www.oldrichov.czweb.org; Wikipedie - otevřená encyklopedie; Mapy.cz; Oficiální stránky obce Mníšek; server Turistického regionu Jizerské hory - Jizerky.cz; Server www.ceskehory.cz; Server Alik.cz - bezpečný internet pro děti; www.pohora.cz - hory, outdoor, adrenalin; Knížka Příběhy Jizerskohorských rozhleden (autoři: Marek Řeháček, Petr Kurtin, Jan Pikous) - nakl. Pavel Akrman-epicentrum Liberec, vyšlo 2011; Česká společnost pro větrnou energii; www.vyletnik.cz; Oficiální stránky města Frýdlant; Oficiální stránky obce Heřmanice; Server Kudy z nudy.cz; www.geocaching.com. Fotografie: Martin Kadaník (© Smidlib 2012 - 2015); Wikimedia Commons (Autor: ŠJů); Mapy.cz.

ZPĚT NAHORU

© 2009-2020 SMIDLIB.CZ / • Tvorba a správce webu: Martin Kadaník - Liberec - Czech Republic • VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA!

Obsah stránek Smidlib.cz je chráněn autorským právem, který se řídí zákonem č. 121/2000 Sb., autorský zákon, v účinném znění!
Bez souhlasu autora obsahu a správce webu je převzetí, kopírování nebo reprodukce jakékoliv části stránek Smidlib.cz (textů, fotografií, videí nebo jiného materiálu) zakázána!
Pokud není uvedeno jinak, autorem obsahu je správce stránek Smidlib.cz.