Datum: 9.4.2017 (Aktualizace: 24.8.2018, 7.9.2018)

Při najetí myši na obrázek se zobrazí konkrétní popisek.
Klikněte na obrázek pro zobrazení v originální velikosti.

Císařský kámen
a okolí obce Rádlo

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
24.8.2018 - AKTUALITA K ČLÁNKU: Původní rozhledna na Císařském kameni byla rozebrána a odstraněna z důvodu havarijního stavu celé celodřevěné konstrukce! Na jejím místě dochází v současnosti k výstavbě zcela nové ocelové věže s dřevěným opláštěním, která bude podobná své předchůdkyni. Navíc bude i o tři metry vyšší. Autorem projektu nové rozhledny je architekt Miloš Munzar, tvůrce původní stavby již zemřel. Nová rozhledna by měla být hotova do konce letošního (2018) října.
Nicméně ostatní popisované cíle v tomto článku jsou i nadále vítaným cílem turistů a jejich návštěvu lze jednoznačně doporučit! A výhled, ten si můžete zatím užít na mnoha dalších rozhlednách v našem kraji, Jizerské hory jsou jimi přeci plné :-).
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Císařský kámen je 637 m vysoký kopec, který se nachází asi 6km jihovýchodně vzdušnou čarou od centra Liberce a 5km západně od Jablonce nad Nisou. Na jeho jihovýchodním úbočí se rozkládá obec Rádlo s osadou Milíře. Na vrcholu byla postavena v roce 2009 původně dřevěná rozhledna, ze které se nabízel zajímavý pohled na krajinu v okolí obou měst v údolí řeky Nisy. Původní rozhledna však dlouho nevydržela, od jara 2017 byla z důvodu havarijního stavu uzavřena a dne 16.8.2018 rozřezána a odstraněna. Místo ní má být postavena nová ocelová věž, která bude mít dřevěné pouze opláštění. Navíc bude o jedno patro (tedy 3 metry) vyšší. A výhled, ten si můžete zatím užít na mnoha dalších rozhlednách v našem kraji, Jizerské hory jsou jimi přeci plné :-). Ovšem v okolí kopce se nachází mnoho dalších zajímavých míst. Projdeme si některá z nich. Takže vyrážíme!

Rozhledna Císařský kámen:

Historie:

Až do 18.století byl kopec, na němž dnes stojí již druhá rozhledna, nazýván jednoduše Špičák. V některých spisech je uváděno také jméno Uhlířský vrch, podle osady Milíře, kterou prý založili uhlíři, kteří pálili v lesích dřevěné uhlí.
Císařský kámen je vysoký 637 m. Je to nejvyšší místo dnešní liberecké části Vratislavice nad Nisou. Jedná se o typický kuželovitý kopec, který je tvořen žulou. Bývala to holina bez jakéhokoliv lesa. A právě pro onen ideální tvar a skvělé umístění byl v 19.století zařazen mezi hlavní body tehdejší zeměměřické sítě. Důkaz o tom je doložen i na tabulce vytesané na vrcholové skalce pod rozhlednou. V ní vyrytá malá písmena KV byla dlouho záhadou, až nakonec byla rozluštěna jako zkratka německého nápisu Katastral-Vermessung, tedy katastrální bod. A právě to nahrálo nejvýznamější události, která se na tomto kopci odehrála nejen v roce 1778.
V té době obsadila kopec rakouská vojska, která si zde vybudovala opevnění, kvůli nebezpečí, které tehdy hrozilo z Pruska během války o dědictví bavorské. Na kontrolu a pro dohlížení nad pracemi na opevnění pak přijela nejvýznamější inspekce té doby - sám císař Josef II. Podle starých spisů zde vymýšlel strategie a prověřoval vojáky 6.5., 26.6., 21.9.1778 a možná i 8.7.1779 (tento údaj není ale zcela potvrzen). Prý tu dokonce zvažoval i stavbu cihlové pevnosti, ale k tomu nikdy nedošlo. Josef II. byl v 19.století v severních čechách velmi oblíben, a proto byl Špičák přejmenovaný na jeho počest na Kaiserstein (Císařský vrch).
Téměř po 100 letech od oné slavné události byla dne 15.9.1879 na vrcholu uspořádána velká slavnost, při níž byla slavnostně zasazena do žulové skalky, z níž se prý císař rozhlížel, pamětní tabule se jménem císaře Josefa II., letopočtem 1778 a datem slavnosti. Odtud je pak přejmenování kopce na Císařský kámen. Mramorová deska vydržela prakticky bez větších šrámů dodnes (viz obrázek). Kopec však postupně zakryly stromy.
Historicky první nápad postavit na tomto kopci rozhlednu a nabídnout tak návštěvníkům kopce v době stále více se rozvíjející a populárnější turistice možnost podívat se do kraje pochází už z roku 1886, kdy o ni usiloval Liberecký horský spolek. K realizaci ale nakonec nikdy nedošlo.

S opětovným nápadem stavby rozhledny na Císařském kameni přišla až po 119 letech v roce 2005 jako první obec Rádlo s cílem postavit rozhlednu za finanční pomoci dalších obcí sdružených v Mikroregionu Císařský kámen (tedy obcí Rádlo, Dlouhý Most, Šimonovice a Jeřmanice). Ovšem finanční nároky stavby, které byly asi 1,3 mil. korun, převyšovaly i tak možnosti všech obcí, a proto přizvaly ke spolupráci na projektu také liberecký městský obvod Vratislavice nad Nisou. Proto se i současná druhá ocelová rozhledna nachází na katastru Vratislavic, díky tehdejší změně územního plánu. Společně se pak podílely na úhradě nákladů. Vypomohlo i Statutární město Liberec a Krajský úřad Libereckého kraje.
Původní plán postavit rozhlednu do začátku mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci (18. února 2009) a doplnit tak nedaleký lyžařský areál Vesec o zajímavou vyhlídkovou stavbu, se sice nevydařil (ono se nevydařilo ani to samotné mistrovství), nakonec se však turisté původní první dřevěné rozhledny dočkali jen o pár měsíců později - 30.6.2009, kdy byla po kolaudaci oficiálně předána k užívání veřejnosti. Přesně 123 let od první zmíňky o možné rozhledně.

Rozhledna Císařský kámen. Datum: 18.9.2014.
Rozhledna Císařský kámen

Ke slavnostnímu otevření původní první rozhledny došlo 19.zaří 2009 ve 14 hodin. Byla to veliká slavnost, které se kromě více než 1,5 tisícihlavého davu zůčasnili také významní hosté jako tehdejší liberecký hejtman Mgr. Stanislav Eichler, starostové všech na projektu se podílejících obcí, ale hlavně i samotný císař Josef II., kterého představoval liberecký herec Petr Jeništa. To vše také při příležitosti 230. výročí oné slavné události.

Uvítací slova císaře Josefa II. (herec Petr Jeništa) při slavnostním otevírání rozhledny. Datum: 19.9.2009.   Slavnostní přestřižení pásky při slavnostním otevírání rozhledny. Datum: 19.9.2009.
Uvítací slova císaře Josefa II (herec Petr Jeništa) a slavnostní přestřižení pásky při otevírání rozhledny v září 2009

Původní první rozhlednu navrhli projektanti ze sdružení TOINSTA z Jablonce nad Nisou. Výstavbu pak realizovala společnost TAXUS, s.r.o. z Rychnova u Jablonce nad Nisou v období duben až červen 2009. Rozhledna měla celodřevěnou konstrukci, která byla doplněna ocelovými spojkami a táhly. Celková výška rozhledny byla 20 m, podesta vyhlídkové plošiny byla o 2,2 m níže.

Výstavba rozhledny v období duben - červen 2009 - foto 01.   Výstavba rozhledny v období duben - červen 2009 - foto 02.
Výstavba rozhledny v období duben - červen 2009

Po zdolání 97 schodů se návštěvníkům naskytnul jedinečný výhled na Liberec a celý Ještědský hřeben, Prosečský hřeben, velkou část přední části Jizerských hor, část Krkonoš (Čertovu horu, Kotel, Sněžku), Jablonec n.N. s Černou Studnicí a Petřínem, Kopaninu, Kozákov, Trosky, Tábor a další části Českého ráje, Javorník, Rašovku, Bezděz a Ralskou pahorkatinu.

Pohled na Ještědský hřeben. Datum: 18.9.2014.   Pohled na Liberec. Datum: 18.9.2014.   Pohled na Jablonec nad Nisou. Datum: 18.9.2014.

Pohled na Černou Studnici. Datum: 18.9.2014.   Pohled na Javorník. Datum: 18.9.2014.
Výhledy z rozhledny (najeďte myší na obrázek a zobrazí se konkrétní popisek)

Historie dřevěných rozhleden nejen v Jizerských horách již mnohokrát v minulosti dokázala, že tento materiál nemá v rámci životnosti takovéto stavby příliš dlouhého trvání, pokud není neustále vynakládáno velké úsilí a prostředků o její údržbu. To bohužel ani v tomto případě nebylo, a tak se již po necelých 8 letech (!), na jaře roku 2017 první rozhledna na Císařském kameni dočkala svého uzavření z důvodu havarijního stavu celé celodřevěné konstrukce. Osm let představuje i podle spoluautora několika knih o rozhlednách Jana Pikouse u vyhlídkové věže opravdu neobvykle krátkou životnost. Důvodem byly jednak drsné klimatické podmínky a také paradoxně obrovská návštěvnost a zatížení věže, které mnohonásobně převýšilo odhady a plány. Původně bylo v plánu rozhlednu jen opravit a zrekonstruovat, bohužel však provedené prohlídky a kontroly konstrukce ukázaly na mnohem závažnější poškození, než se původně předpokládalo. Oprava by se tak nevyplatila a proto bylo nakonec rozhodnuto o jejím zbourání a následné výstavbě úplně nové, druhé, již ocelové věže.
K rozřezání a rozebrání původní první dřevěné rozhledny došlo dne 16.8.2018. A i v momentě, kdy pracovníci firmy Dřevovýroba Turnov rozhlednu rozebírali, museli kvůli nebezpečně silně shnilé konstrukci nakonec změnit postup rozebírání, aby se věž samovolně nekontrolovatelně nezřítila.

Současnost:

V současnosti dochází na vrcholu Císařského kamene k výstavbě nové druhé rozhledny, tentokrát však již z ocelové konstrukce, která bude mít dřevěné pouze opláštění. Vzhledově bude nová rozhledna velmi podobná své dřevěné předchůdkyni. Na výšku bude měřit ještě o 3 metry více, proto také stavebníci musí vyhloubit mohutnější základy. Projektantem nové druhé rozhledny je architekt Miloš Munzar, tvůrce původní první stavby již zemřel. Nová rozhledna by měla být hotova do konce října 2018. Součástí stavby budou symbolicky i žulové balvany, které jsou přirozenou součástí zdejší krajiny Jizerských hor. Jeden z kamenů má být ve středu vstupní podesty jako základní patní kámen schodišťové věže. Menší bude v středu vyhlídkové plošiny.

Projekt nové druhé ocelové rozhledny Císařský kámen od architekta Miloše Munzara.
Projekt nové druhé ocelové rozhledny
Císařský kámen od architekta Miloše Munzara

Zbourání původní věže a výstavba té nové vyjdou na 5,7 milionu korun. Celou částku zaplatí radnice MO Liberec - Vratislavice nad Nisou.

Výstavba nové rozhledny Císařský kámen. Datum: 7.9.2018.   Výstavba nové rozhledny Císařský kámen. Datum: 7.9.2018.
Výstavba nové rozhledny Císařský kámen. Datum: 7.9.2018.   Výstavba nové rozhledny Císařský kámen. Datum: 7.9.2018.
Fotografie z výstavby nové druhé
ocelové rozhledny na Císařském kameni

 

Kudy na rozhlednu:

PĚŠKY:
Z liberecké čtvrti Vesec (zastávka Jeřmanická autobusů MHD č. 13, 24, 26) se vydejte po zelené TZ nejprve 1,5 km pohodovou lesní cestou k Veseckému rybníku (Tajchu) a poté stále do kopce poměrně rozlehlým, ale krásným lesem pod Císařským kamenem. 1 km půjdete lesní cestou, poté 800 m po silnici a následně ještě 1,5 km opět lesními cestami. Ke konci na vás čeká strmý výšlap v délce cca 300 m a převýšením 70 m.

Z Vratislavic nad Nisou od vlakového nádraží můžete jít po žluté TZ. Nejprve 1 km do kopce ulicí Tyršův vrch, poté kolem známé lesní restaurace Mojžišův pramen a dále opět přes les v délce 1,8 km do osady Milíře. Zde se napojíte na červenou, která vás po půl kilometru přivede na hlavní křižovatku v Milířích. Zde se pro změnu napojíte na zelenou a po ní dojdete po 600 m k rozhledně.

Od Jeřmanic (vlakového nádraží) vede na vrchol zelená TZ. Půjdete kolem trafostanice, poté přejdete po mostě rychlostní silnici D35 a pak dále do kopce po silničce vedoucí lesem opět do Milířů v délce asi 2 km. Od tzv. „Dolních Milířů“ půjdete po zelené TZ zkratkou lesní pěšinou kolem památníku obětem prusko-rakouské války. Nakonec vám zbude už jen asi 600 metrů z Milířů k rozhledně.

Z Proseče nad Nisou (zastávka Proseč nad Nisou, pošta tramvaje MHD č. 11) vede na Milíře červená značka v délce 2,9 km částečně lesními cestami a částečně po silničce Proseč-Milíře, kde je však opravdu minimální provoz. Projdete kolem samoty Nový Svět, dále lesem kolem Lovčího vrchu až do Milířů, kde se napojíte na křižovatce na zelenou, po které dojdete k rozhledně.

Poslední modrá trasa vede z jablonecké čtvrti Vrkoslavice, kde začíná na kopci na křižovatce ulic Pražská a Janáčkova u světelného přechodu a zastávky Vrkoslavice, Dělnický dům (autobus MHD č.101). Nejprve projdete ulicí U Pískovny a poté půjdete kolem přírodní rozhledny (rulové skalky) s prostým pojmenováním Vyhlídka, ze které je sice již mírně omezený, zato však stále působivý výhled na Jablonec a Jizerské hory. Poté půjdete 600 metrů po silnici až na rozcestí Dobrá Voda. Zde odbočíte na lesní cestu, která vás po 1,3 km přivede na zajímavě řešenou turistickou lávku Rádlo přes rychlostní silnici I/65 (viz text níže). Po modré nakonec dojdete až do Rádla k rozcestí U lesa. Zde vyměníte modrou značku za červenou, která vás povede 1,3 km lesními cestami až na silničku do Milířů, po které po 750 m dojdete na křižovatku v Milířích a potom již po známé zelené dojdete k rozhledně.

AUTEM:
Z dálnice I/35 sjeďte na exitu 31 (Jeřmanice, Dlouhý most, Rádlo). Pozor! Všechny ukazatele směru Jeřmanice odkazují na dolní část Jeřmanic směrem do údolí Jeřmanického potoka. Vy se ale musíte dát z dálnice do kopce. Proto musíte po odbočení z dálnice směrem od Liberce projet pod mostem a naopak, pokud přijíždíte od Turnova, tak po sjezdu z dálnice jet směrem do kopce, nikoli pod most! Po podjetí železničního viaduktu (s blbě vycapeným chodníkem, který je určený pro maximální zůžení silnice v průjezdu a hlavně pro ty davy lidí, kteří tudy prochází), budete stoupat až na křižovatku se silničkou vedoucí do osady Milíře. Projedete lesem, kolem samoty „Dolní Milíře“ a za dalším lesem přijedete do Milířů. V osadě odbočíte na křižovatce doleva směrem Proseč n.N. Po asi 100 m se vpravo nachází parkoviště pro návštěvníky rozhledny (sledujte značení). Umístění parkoviště.

Pokud přijíždíte od Jablonce nad Nisou či Rychnova, odbočte ze silnice č. I/65 na silnici směr Rádlo (Odbočka na Rádlo). V obci odbočíte v blízkosti přírodní památky Rádlo a koupaliště (viz informace níže) z hlavní silnice doprava na menší silničku směr Milíře (Odbočka na Milíře).

NA KOLE:
Z Jablonce nad Nisou - Vrkoslavic pojedete po cyklotrase 3038A, Hřebenovka směrem na Dobrou vodu, za čtvrtí odbočíte do lesa, kde cyklotrasa kopíruje modrou turistickou značku. Po nově vybudované (2016) lesní cestě dojedete opět až k turistické lávce přes silnici I/65. (informace níže). Tu přejedete a budete pokračovat stále po této cyklotrase, po silnici do Rádla, kde odbočíte na silničku do Milířů. V Milířích odbočíte za křižovatkou vpravo na rozhlednu.(Cyklotrasa z Vrkoslavic na Císařský kámen).

 

Okolí obce Rádlo:

Kiosek Milíře:

Pokud se budete chtít po výstupu na rozhlednu občerstvit, můžete využít oblíbený kiosek v Milířích, který najdete asi 100 m od křižovatky v Milířích směrem na Rádlo vlevo. Přístup k němu je i přímo od parkoviště pro návštěvníky rozhledny. Stánek má již mnohaletou tradici a nabízí občerstvení, dětský koutek a hřiště. Využíván je turisty a hlavně cyklisty. Otevřen je od dubna do října převážně podle počasí a zájmu - nutné sledovat stránky kiosku. Jsou zde pořádány pravidelné zajímavé akce, včetně letních grilovaček.

Kiosek na Milířích. Datum: 18.9.2014.   Dětské hřiště i posezení u kiosku na Milířích. Datum: 18.9.2014.
Kiosek s dětským hřištěm na Milířích

Kaple Panny Marie Bolestné:

Nejstarší a nejvýznamější památkou Milířů je kaplička Panny Marie Bolestné, kterou najdete u křižovatky na Milířích. Nechal ji zde postavit vedle svého domu roku 1799 zlatník Anton Dittrich na místě původní dřevěné kaple, která byla zasvěcena matce Ježíšově a postavená snad Christophem Hübelem. Horský kostelíček je nezdobený, pouze vstupní dveře rámuje pískovcový portál. Zajímavým detailem stavby je výklenek na jihovýchodní straně. Oltář kaple byl pozdně barokní, ve skleněné schránce na něm byla umístěna socha Panny Marie Bolestné, okolo ní pak sošky sv. Jana z Nepomuku a sv. Anny. Kaplička bývala oblíbeným cílem vratislavických prosebných procesí.

Kaplička Panny Marie Bolestné na Milířích. Datum: 18.9.2014.
Kaplička Panny Marie Bolestné na Milířích

Památník obětem prusko-rakouské války:

V soudobé literatůře lze často najít informaci, že na strategickém místě v blízkosti kapličky Panny Marie Bolestné bývalo v dávných dobách další strategické místo, odkud bylo pěkně vidět jak k Jeřmanicím, tak i na druhou stranu k Jablonci a hlavně do údolí Rychnova a protilehlý hřeben Kopaniny. V roce 1866 se zde měly střetnout hlídky Pruska a Rakouska. Tuto šarvátku má připomínat obelisk na žulové skalce, který se nachází v lese asi 180 metrů od hlavní křižovatky v Milířích, pokud odbočíte do lesa za posledním stavením vlevo od zeleně značené cesty směrem k Jeřmanicím. Podle jiných pramenů jde však o pomník k 90. výročí první návštěvy císaře Josefa II. na Milířích. Mělo se tak stát roku 1868, tedy ještě před umístěním pamětní desky do skalky pod rozhlednou na Císařském kameni.

Památník obětem prusko-rakouské války. Datum: 18.9.2014.
Památník obětem prusko-rakouské války

Koupaliště a sportovní areál Rádlo:

V Rádlu naleznete koupaliště, které můžete v létě využít ke koupání na vlastní nebezpečí. Hned vedle koupaliště najdete travnaté fotbalové hřiště, volejbalové hřiště s bílým pískem na plážový volejbal a dětské hřiště. To vše hned u přírodní památky Rádlo.

Koupaliště a hřiště na Rádlu. Datum: 18.9.2014.
Koupaliště a hřiště na Rádlu

Přírodní památka Rádlo:

Přímo u koupaliště v Rádlu se nachází přírodní památka Rádlo s krátkou naučnou stezkou. Rezervace o rozloze 3,5 ha byla vyhlášena v roce 1989 kvůli ochraně mokřadních společenstev s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Z rostlin můžeme jmenovat např. prstnatec májový, prstnatec fuchsův, vachtu trojlistou, osnatku okrouhlolistou, tučnici obecnou nebo všivec bahenní a další. Z živočichů to pak je především užovka obojková, slepýš křehký či ropucha obecná a jiné. Chráněným územím prochází naučná stezka s 5 zastaveními, kterou v roce 1996 vybudoval z vlastního podnětu M. Chaloupka. Při jižní hranici se nachází vyhloubená tůňka napájena vodou z Rádelského potoka, která je určena jako biotop pro rozmnožování obojživelníků. Tůňka byla v roce 2003 odbahněna a v současné době je funkčním biotopem čolka obecného a čolka horského, užovky obojkové a skokana hnědého. Malé hrázky na Rádelském potoce jsou určeny pro uměle zachované trvalé zamokření a vysokou hladinu spodní vody v území. O chráněné území a naučnou stezku pečuje ZO ČSOP Rokyta. Přírodní památka Rádlo je trvalou součástí seznamu významných mokřadů ČR.

Přírodní památka Rádlo - Začátek NS u koupaliště. Datum: 18.9.2014.   Povalový chodník na začátku naučné stezky Rádlo. Datum: 18.9.2014.
Naučná stezka Rádlo - zastavení č. 1. Datum: 18.9.2014.   Pěšina naučné stezky v Přírodní památce Rádlo. Datum: 18.9.2014.
Lávka přes Rádelský potok. Datum: 22.6.2014.   Chráněná louka v Přírodní památce Rádlo. Datum: 22.6.2014.
Přírodní památka Rádlo s krátkou naučnou stezkou

Turistická lávka Rádlo:

Pokud půjdete z Rádla po modré turistické značce nebo na kole pojedete po cyklotrase 3038A, Hřebenovka směrem k Dobré Vodě a jablonecké čtvrti Vrkoslavice, budete po cestě přecházet po zajímavě řešené turistické lávce přes rychlostní silnici I/65. Lávka je součástí projektu multifunkční turistické magistrály Euroregionu Nisa „Nová Hřebenovka“, který je spolufinancován Evropskou unií-fondem SAPARD. Je převážně určena k rozvoji cyklo a pěší turistiky a v zimě je zde vedena upravovaná běžecká trať.
Lávka se stala architektonickou dominantou při vjezdu do Jizerských hor. Zdařilé řešení potvrzuje skutečnost, že projekt „Turistická lávka Rádlo“ získal v roce 2005 cenu ČKAIT a stavba byla přihlášena do soutěže Dopravní stavba roku. (Umístění lávky)

Turistická lávka Rádlo - foto 1. Datum: 28.6.2012.   Turistická lávka Rádlo - foto 2. Datum: 28.6.2012.
Turistická lávka Rádlo

Odkazy:

Fotogalerie k článku
Umístění rozhledny
Stránky Vratislavic nad Nisou
Stránky obce Rádlo
Stránky Kiosku Milíře

 

 

 

Zdroje: Text: Kniha Vratislavice nad Nisou - kniha první, autoři: Marek Řeháček, Petr Ferdyš Polda, vydalo nakladatelství Petr Polda Liberec, rok vydání: prosinec 2012; Úřad Městského obvodu Vratislavice nad Nisou - www.vratislavice.cz; Portál rozhledny.webzdarma.cz; Obec Rádlo - www.radlo.cz; Wikipedie; Odbor životního prostředí a zemědělství Libereckého kraje; Mapy.cz; Zpravodajské portály iDnes.cz - Liberecký kraj a Liberecká Drbna. Foto: Martin Kadaník (© Smidlib.cz 2012-2014); Mgr. Richard Tuček - www.tucekweb.info; opidum.blog.cz; Městský obvod Vratislavice nad Nisou - www.vratislavice.cz; Jan Nouza - itakura.kes.tul.cz; Portál iDnes.cz.

ZPĚT NAHORU

© 2009-2019 SMIDLIB.CZ / • Tvorba a správce webu: Martin Kadaník - Liberec - Czech Republic • VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA!

Obsah stránek Smidlib.cz je chráněn autorským právem, který se řídí zákonem č. 121/2000 Sb., autorský zákon, v účinném znění!
Bez souhlasu autora obsahu a správce webu je převzetí, kopírování nebo reprodukce jakékoliv části stránek Smidlib.cz (textů, fotografií, videí nebo jiného materiálu) zakázána!
Pokud není uvedeno jinak, autorem obsahu je správce stránek Smidlib.cz.