Vyrazíme z Oldřichovského sedla (zvaném také Hemmrich) severovýchodně nad obcí Oldřichov v Hájích. Přijet sem můžete jak autem – nachází se tu placené parkoviště za cenu 50 Kč / 1 den (červen 2025) – nebo stylově vlakem – železniční zastávka Oldřichov v Hájích na trati č. 037 (Liberec – Frýdlant) je odtud vzdálená jen 1,5 km po modré turistické značce. Na místě se můžeme občerstvit nebo přímo posedět v legendární hospodě zřízené v 90. letech 20. století Josefem Heindorferem ve staré hájovně zvané Hausmanka, které však nikdo neřekne jinak než Hospoda U Kozy!

Nejprve půjdeme necelé 2 km po vrstevnicové Viničné cestě, proslulé písčitokamenité lesní silničce klikatící se svahy Jizerskohorských bučin a pojmenované již v 19.století podle chladného údolíčka Weinkeller (česky Vinný sklep). Byla budována v složitém terénu mezi lety 1914 – 1938 mezi Oldřichovským sedlem a Ferdinandovem v celkové délce 8 km.

My z této pohodové cesty však brzy odbočíme na nejstarší ze všech poutních stezek Jizerských hor, po které kdy kráčeli lidé do hejnického chrámu za Mater Formosou (Pannou Marií hejnickou) – Starou poutní cestu – o které je prý nejstarší zmínka již z 16. století. Vedla do Hejnic z Liberce přes Radčice, Mníšek, Oldřichov v Hájích a Raspenavu. Zanedlouho (asi po 500 m) dorazíme k jednomu z pomníčků na této poutní cestě – Emauzskému obrázku. Kamenný žulový sloupek se stříškou pochází  pravděpodobně někdy z 19.století. Ve sloupku je umístěn obrázek připomínající biblický příběh setkání Krista s učedníky v Emauzích, kteří jej nejprve nepoznali a jako neznámého pozvali k sobě domů. Pomníček byl několikrát poničen, ale vždy po čase nakonec opraven – naposledy byl restaurován a obnoven v září 2017 spolkem Frýdlantsko za podpory Lesů ČR.

Po dalším půl kilometru dorazíme po Staré poutní cestě k dalšímu zajímavému pomníku – Kamenu republiky. Patří mezi tři připomínky, které byly v Jizerských horách v roce 1928 odhaleny u příležitosti 10. výročí vzniku Československa. Kdo ovšem za jejich vznikem tehdy stál, dnes známo není. Původní, pravděpodobně malované plechové tabulky zobrazující malý státní znak v jeho horní části a letopočty 1918 a 1928 v části dolní, které byly uchyceny kytem, zmizely nejpozději na podzim roku 1938. Nové symboly vyrobil jablonecký autor Jan Strnad z pryskyřice patinované do kovového odstínu. Slavnostní odhalení opraveného Kamene republiky proběhlo 28.10.2013.

Hned za Kamenem republiky přejdeme bezejmenný potok, poslední přítok Sloupského potoka (neboli Štolpichu) přitékajícího ze SZ svahu Poledníku. Následuje krátký průchod mezi mladým bukovím a za ním se ocitneme u odbočky k tzv. Jelenímu skoku.

Cestou budeme míjet několik žulových sloupků dochovaných po oborním plotu rozsáhlé clam-gallasovské obory. Toto úctyhodné dílo, které bylo zřízeno pro chov vysoké a dančí zvěře v letech 1848 – 1852, zabíralo plochu neuvěřitelných 5 560 ha! Zmíněný oborní dřevěný plot měřil neskutečných 42 km (!) a sestával z 11 180 takovýchto žulových sloupků, kdy každý vážil kolem 250 kg!